Poděbrady
Zámek Poděbrady
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0208 537683
kraj (NUTS 3):	Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4):	Nymburk (CZ0208)
obec s rozšířenou působností:	Poděbrady
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	33,70 km²
počet obyvatel:	13 255 (2006)
zeměpisná šířka:	50° 08' 32.71" s. š.
zeměpisná délka:	15° 07' 7.72" v. d.
nadmořská výška:	185 m
PSČ:	290 01
zákl. sídelní jednotky:	16
části obce:	9
katastrální území:	5
adresa městského úřadu:	Městský úřad Poděbrady Jiřího náměstí 20/1 290 31 Poděbrady
starosta / starostka:
Oficiální web: http://www.mesto-podebrady.cz E-mail: meu@mesto-podebrady.cz
Poděbrady, Česká republika
Zdroje k infoboxu a částem obce

Poděbrady (něm. Podiebrad) jsou lázeňské město ve Středočeském kraji v okrese Nymburk. Město se nachází v úrodné polabské nížině na řece Labi, necelých 50 km východně od Prahy u dálnice D11. Leží v nadmořské výšce 184–190 m. n. m.

Obec s rozšířenou působností Poděbrady měla v roce 2006 celkem 13 255 obyvatel. Výměra katastru města je 33,70 km².

V místě dnešního města bylo nalezeno osídlení už z doby mladého paleolitu. Král Přemysl Otakar II. zde v letech 1262–1268 zbudoval kamenný hrad, postupně přebudovaný v dnešní zámek. K velkému rozkvětu panství došlo za pánů z Kunštátu. Nejznámější představitel tohoto rodu byl český král Jiří z Poděbrad. Jeho synové Poděbrady roku 1472 povýšili město. V letech 1495–1839 bylo poděbradské panství spravováno královskou komorou, poté ho koupil vídeňský bankéř Jiří Sina. V roce 1905 byl na nádvoří zámku navrtán minerální pramen a v následujících dekádách se z města staly známé lázně, specializované zejména na léčbu nemocí srdce a oběhového ústrojí.

Zdejší městská památková zóna, vyhlášená v roce 1992, chrání jak historické jádro města, tak i přilehlou lázeňskou čtvrť. Poděbrady jsou známy návštěvníkům především jako klidné lázeňské město s mnoha památkami.

Socha krále Jiřího z Poděbrad na náměstí v Poděbradech

Poděbrady po objevení pramenů minerálky

Secesní vily ve Studentské ulici jsou ukázkou nových čtvrtí, založených po objevení pramenů minerálky

Objevení minerálních vod město změnilo k nepoznání. V roce 1907 už byly vyvrtány tři veřejné prameny (Bülowův, Hohenlohe a Charicléa) a v roce 1908 byly založeny poděbradské lázně, které měly velký vliv na další rozvoj města.

Významné památky, prostory a stavby

Jiřího náměstí

Libenského kolonáda postavená v roce 1936 podle projektu arch. Vojtěcha Kerharta

Kromě zámku Jiřího náměstí dominuje pomník Jiřího z Poděbrad od sochaře Bohuslava Schnircha, která patří k vrcholům české monumentální plastiky 19. století. Na náměstí stojí také Mariánský sloup z roku 1765, postavený na památku morové epidemie z roku 1714. Budova občanské záložny byla dokončena v roce 1899. Renesanční stará radnice je dnes sídlem městské knihovny, zatímco současná radnice byla vystavěna v roce 1906 v novorenesančním slohu.

Zámek

Na místě dnešního zámku Poděbrady byl nejprve postaven dřevěný, ve 13. století přestavěný na kamenný hrad s vodními příkopy. Ten byl v letech 1548–1582 přestavěn na renesanční zámek. Poslední zásadní přestavba, byla v letech 1751–1758 provedena v barokním stylu. Z původního gotického hradu se dochovala hlavní věž „Hláska“ a hradní kaple, ve které je dnes památník.

Lázeňský park

Poděbrady mají i svůj krásný lázeňský park, který vede od náměstí až k funkcionalistické nádražní budově z roku 1932, která je také jedním z architektonických skvostů a vůbec první funkcionalistickým nádražím v Čechách. V parku se nachází známé květinové hodiny, poblíž kterých stojí kontroverzní trpaslík odbíjející čas. Spory vyvolává současná podoba květinových hodin, kterou hodiny dostaly při revitalizaci lázeňského parku. Na okrajích lázeňského parku stojí vila Kouřimka a Obereignerova vila, obě navržené architektem Josefem Fantou.

Riegrovo náměstí

Většina budov na Riegrově náměstí pochází z první třetiny 20. století. Nachází se zde řada penzionů, funkcionalistický Hotel Praha od architekta Josefa Semeráda a budova městské spořitelny (nyní Česká spořitelna) z roku 1926, navržená Františkem Kerhartem.

Okolí centra

Součástí golfového areálu je dnes budova bývalé Radiotelegrafické stanice s dvojicí stopadesátimetrových stožárů, která je dnes technickou památkou.

Kultura

Organizace

Budova staré radnice, dnešní Městská knihovna

V areálu zámku se nachází Divadlo Na Kovárně a také Zámecký biograf, do kterého se vstupuje z prvního nádvoří. Divadlo má kapacitu celkem 233 sedadel. Dlouholetou tradici má Divadelní spolek Jiří, založený roku 1861, který naplno opět obnovil svou činnost po rekonstrukci divadla. Zámecký biograf nahradil původní Městské kino, které bylo v budově Sokola.

V budově bývalé školy v ulici Na Dláždění dnes sídlí Polabské muzeum, jehož součástí je v Poděbradech i budova středověkého špitálu Kunhuta s vysokým barokním průčelím, který založila Kunhuta ze Šternberka a památník krále Jiřího z Poděbrad, který je v bývalé hradní kapli a rodné síni krále Jiřího, na druhém nádvoří zámku. Součástí památníku je expozice Bohuslav Schnirch a jeho pomník krále Jiřího a dále dřevěné monoxyly z 10. století. Mimo město je součástí muzea Muzeum Bedřicha Hrozného Lysá nad Labem, Galerie Melantrich Rožďalovice, Městské muzeum Sadská a Muzeum Královéměstecka Městec Králové.

Městská knihovna Poděbrady sídlí od roku 1930 dodnes v budově renesanční staré radnice na Jiřího náměstí. V prostoru lázeňského parku se nachází komerční Galerie Ludvíka Kuby.

Kulturní akce

V roce 2008 proběhl 46. ročník festivalu Poděbradské dny poezie, 37. ročník divadelního festivalu mladého amatérského divalda FEMAD, 7. ročník přehlídky amatérského divadla Letní divadelní slavnosti a 7. ročník hudebního festivalu Barvy léta. Další akcí je festival rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio či každoroční Slavnosti krále Jiřího.

Zajímavosti v okolí města

Pohled na soutok Labe a Cidliny s dálničním mostem

Nědaleko Poděbrad se nachází obec Libice nad Cidlinou, kde je možné vidět pozůstatky slavníkovského hradiště. U soutoku Labe a Cidliny je možné si prohlédnout zavěšený dálniční most přes Labe, postavený v letech 1985–1989 podle projektu architektů Jiřího Kopřivy a Jindřicha Kaňka.