Roudnice nad Labem
Pohled od mostu přes Labe ke Karlovu náměstí
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0423 565555
kraj (NUTS 3):	Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4):	Litoměřice (CZ0423)
obec s rozšířenou působností:	Roudnice nad Labem
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	16,67 km²
počet obyvatel:	13 607 (28. 9. 2008)
zeměpisná šířka:	50° 25’ 25’’
zeměpisná délka:	14° 15’ 14’’
nadmořská výška:	195 m
PSČ:	413 01
zákl. sídelní jednotky:	21
části obce:	2
katastrální území:	2
adresa městského úřadu:	Karlovo náměstí 21 41301 Roudnice nad Labem
starosta / starostka:
Oficiální web: http://www.roudnicenl.cz E-mail: mesto@roudnicenl.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Znak biskupa Jana vylovený z Labe při stavbě železného mostu přes Labe v Roudnici nad Labem a umístěný nyní na novém mostě

 

Roudnice nad Labem (něm. Raudnitz an der Elbe) je město ležící na levém břehu řeky Labe v okrese Litoměřice. V Roudnici nad Labem žije okolo 13 500 obyvatel. Město se rozkládá na ploše 16,67 km² a patří k němu ještě vesnice Podlusky. Město leží nedaleko hory Říp.

Historie města Roudnice nad Labem je velmi bohatá, jsou doloženy prehistorické stopy osídlení u brodu přes řeku Labe. Jedná se o jedno z nejstarších českých měst, původní název Rúdník či Rúdnica odvozen od vyvěrajícího rudného pramene. První písemné zprávy o Roudnici nad Labem pocházejí z poměrně pozdní doby, z let 1167 a 1176, městská práva získalo již ve 12. století. Na přelomu 12. a 13. století zde byl vystavěn kamenný románský hrad, který byl druhou světskou stavbou v Čechách.

Roudnický hrad a zámek

Pohled na zámek z mostu

Mohutný zámek je dominantou Roudnice. Na místě skalnatého ostrohu nad řekou se však kdysi tyčil velkolepý hrad. Byl asi 40 metrů dlouhý a 15 metrů vysoký, jeho zdi byly silné 2 metry a byly zpevněny na severní straně a na nárožích věžicemi. V přízemí stavby byl velký sál, nad ním zřejmě slavnostní síň. Komplex ještě obsahoval menší užitkové budovy na jih od stavby, obehnané hradbou s opevněnou bránou.

Tento hrad byl první český kamenný hrad, který nebyl postaven panovníkem. Z původního hradu se dodnes dochovalo obvodové zdivo a velký přízemní sál, rozčleněný pozdějšími vestavbami. Hrad byl oblíbeným sídlem většiny pražských biskupů, jedním z nich zde měl být vysvěcen na kněze i Jan Hus. Církev ho pozdějí prodala Janu Smiřickému, který později, jak se doba měnila, začal s přestavováním, doplňováním a upravováním. V polovině 16. století přibyla na jihovýchod od hradu nová obytná renesanční budova. Za ní pak přistavěli několik menších objektů spojených s hradem chodbou. Celý prvek byl poněkud nesourodý, takže ho pak nechal Václav Eusebius z Lobkovic přestavět na raně barokní zámek, v jehož podobě zůstal dodnes.

Roudnické mosty

Železný most přes Labe v Roudnici nad Labem z roku 1910, pohled od zámku. Vlevo socha Čechie. Kamenný most stával ve stejných místech, ale v jiném úhlu

Starý kamenný most byl třetím nejstarším kamenným mostem, který byl v Čechách postaven. Byl ovšem prvním kamenným mostem přes řeku Labe. Zásluhu na jeho stavbě má hlavně biskup Jan IV. z Dražic a stavební mistr Vilém, kterého biskup přivedl ze svého nedobrovolného pobytu v Avignonu, kde 11 let vedl církevní soud se žebravými řády. 24. srpna 1333 byl položen základní kámen s ostatky svatých uprostřed řeky. Most byl postaven za 7 let – každý rok byl postaven jeden pilíř a jedna klenba. Dokončen byl tedy 2. října 1340. Za dva roky přestál první zatěžkávací zkoušku, povodeň, která mu neuškodila. V Praze jí však padl za obět Juditin most.

Díky tomuto mostu se z Roudnice stalo významné město severních Čech. Další osudy mostu však nejsou přiliš známé. Ví se jen, že přes něj táhlo několik vojsk a že prodělal několik dalších povodní v letech 1536, 1537, 1539. V roce 1610 stihla most další pohroma, když se Roudnice připojila k českým stavům, kteří se vzbouřili proti své katolické vrchnosti. Stavové tehdy obsadili most několika sty vojáky, aby ho střežili. Po zprávě, že stavovská vojska byla poražena na Bílé hoře, odtáhli, ale před tím ještě most zapálili. Dřevěná část mostu shořela a most byl hodně poškozen. Rok poté se začalo s opravou mostu, která byla dokončena v roce 1625. Ne zcela opravený most se ale stal obětí třicetileté války. Švédové mu zasadili poslední ránu, když na most stříleli z děl. Tím byl zničen a už nikdy nebyl obnoven.

Později byl na jeho místě zřízen přívoz. Byly vytvořeny dokonce dva plány na opravu mostu, z finančních důvodů ale ani jeden z nich nebyl realizován. Západní mostecká věž společně s kostelem ze 14. století byly odstraněny při stavbě Severní státní dráhy v polovině 19. století.

Až v letech 1906–1910 zde byla vztyčena železná konstrukce nynějšího mostu na nových pilířích a torza starých pilířů byla odstraněna.

Kratochvílova rozhledna

Kratochvílova rozhledna

Byla postavena roku 1935 Rolnickou záložnou podřipskou, která tehdy slavila 60 let jejího trvání. O projekt se potom postaral pražský architekt Ing. Dr. Štěpánek a o její stavbu se postarali stavitelé Hádl a Hájek.

Rozhledna má vzdušnou betonovou konstrukci s kruhovým půdorysem, nesenou osmi vnějšími a jedním středovým sloupem. Kolem něj se vine točité schodiště vedoucí ke kryté vyhlídkové plošině ve výšce 13 metrů.

U paty věže je žulová pamětní deska věnovaná Václavu Kratochvílovi (1820-1893), rodáku z nedalekých Mlčechvost. Rolnická záložna tím uctila památku svého zakladatele a prvního předsedy.

Na přelomu roku 2004 prošla rozhledna rekonstrukcí.