Accommodation Chotěboř

» Penzion

Chotěboř
Pohled na město Chotěboř kousek od kaple sv. Anny
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0631 568759
kraj (NUTS 3):	Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4):	Havlíčkův Brod (CZ0631)
obec s rozšířenou působností:	Havlíčkův Brod
pověřená obec:	Chotěboř
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	54,05 km²
počet obyvatel:	9 906 (1.1.2009)
zeměpisná šířka:	49° 43' 15" s. š.
zeměpisná délka:	15° 40' 13" v. d.
nadmořská výška:	515 m
PSČ:	583 01
zákl. sídelní jednotky:	9
části obce:	24
katastrální území:	9
adresa městského úřadu:	Městský úřad Chotěboř Trčků z Lípy 69 583 01 Chotěboř
starostka:
Oficiální web: http://www.chotebor.cz E-mail: mu@chotebor.cz
Chotěboř
Zdroje k infoboxu a částem obce

Chotěboř (něm. Chotieborsch) je město v Kraji Vysočina. Na rozdíl od mnoha jiných středověkých měst se nenachází v blízkosti žádný vodní tok. Rozkládá se (vč. místních částí) na 5405 hektarech, centrum v nadmořské výšce 515 m je na 49,72 stupni sev. šířky a 15,67 stupni východní délky. Žije zde necelých 10 tisíc obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Pohled na náměstí (v pozadí hřbet Železných hor).

Významné památky ve městě

Zámek

Z původního sídla majitelů chotěbořského panství (tvrze) se do dnešních dnů nedochovalo nic. V době, kdy byla Chotěboř v majetku českých králů, a i v pozdějším období, kdy její vlastníci byli představitelé zámožnějších rodů, nebyla využívána jako sídlo majitele, ale především k hospodářsko-správním účelům. Jako sídlo sloužila pak ještě krátce v 17. století chudému rodu Rašínů. Po smrti posledního z nich r. 1660 tvrz chátrala a pravděpodobně byla zničena požárem r. 1692. Další majitel (Vilém Leopold Kinský) se pak rozhodl postavit na místě zničené tvrze nové honosnější sídlo – dnešní zámek. Umístění původní tvrze není spolehlivě doložitelné, ale podle archeologických průzkumů lokality stojí zámek pravděpodobně přímo na jejich základech. Léta kdy stavba probíhala se dají určit jen z chronogramů Magno trIno DeoConseCrat (=1701) a Magno Deo CapeLLa Ista ornata est (=1701) v portálu zámecké kaple Nejsvětější trojice a podle letopočtu MDCCII (=1702) v portálu hlavního průčelí. Stavba je převážně ve stylu raného baroka a má podobu čtyřkřídlé jednopatrové budovy s uzavřeným nádvořím.

Další majitelé se rychle střídali. V roce 1836 pak panství přešlo sňatkem do rukou Dobřenských z Dobřenic. Za jejich vlády byla provedena přestavba části prvního patra do novorenesančního stylu (1865–1870), zřízení rozsáhlého anglického parku se vzácnými dřevinami (1870–1875) a dále pak rekonstrukce po požáru z 25. února 1927. Dobřenští vybudovali také rodinný hřbitov, vzdálený asi 1 km od zámku.

Poslední majitelé (Jan Maxmilián Dobřenský a jeho žena Leopoldina roz. Lobkovicová) v roce 1948 odešli do Kanady a zámek převzal stát. Po roce 1948 se využívání zámku měnilo (byty, hudební škola, jídelna státního statku), takže z původního mobiliáře se mnoho nedochovalo. Od r. 1952 je zámek sídlem Městského muzea, které si ho v r. 1966 převzalo do správy a nechalo provést nutné opravy. V těch pak pokračovali Dobřenští, kterým byl zámek 15. července 1992 vrácen. Městské muzeum zde sídlí dodnes, takže se zámek opět stal kulturním centrem a místem setkávání místních občanů i návštěvníků Chotěboře.