Accommodation Polná

« Jihlava

Polná
Pohled na Polnou s děkanským kostelem Nanebevzetí Panny Marie
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0632 587711
kraj (NUTS 3):	Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4):	Jihlava (CZ0632)
obec s rozšířenou působností:	Jihlava
pověřená obec:	Polná
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	37,77 km²
počet obyvatel:	5 064
zeměpisná šířka:	49° 29' 19" s. š.
zeměpisná délka:	15° 42' 58" v. d
nadmořská výška:	490 m
PSČ:	588 13
zákl. sídelní jednotky:	11
části obce:	5
katastrální území:	5
adresa městského úřadu:	Městský úřad Polná Husovo náměstí 39 588 13 Polná
starosta / starostka:
Oficiální web: http://www.mesto-polna.cz/ E-mail: podatelna@mu-polna.cz
Polná, Česká republika
Zdroje k infoboxu a částem obce

Polná je historické město (5 064 obyvatel) na východě Čech v kraji Vysočina, v okrese Jihlava, 14 km severovýchodně od Jihlavy.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

V roce 2007 byla Polná vyhlášena historickým městem roku 2006.

Památky

Klešter

Soutěska, kterou procházela prastará obchodní cesta z Moravy do Čech. Představuje ojedinělou technickou památku středověku. Byla dlouhá asi 500 m, částečně sekaná ve skále. Ve středověku zde byl počítán dobytek, hnaný z Uher do Čech

Polenský hrad

Postaven kolem roku 1320 na ostrohu nad soutokem říčky Šlapanky a Ochozského potoka. Přebudován na rozsáhlý gotický hrad, který byl centrem polenského (později polensko-přibyslavského) panství. V patnáctém století rozšířeno opevnění, zapojeny do něj byly i rybníky (Peklo, Pekýlko, Lázeňský rybník), z nichž rybník Peklo existuje dodnes. Po požáru 1584 renesančně přestavěn na zámek, v letech 1645 a 1647 vypálen Švédy. Koncem 17. století získává barokní podobu. V roce 1794 po obrovském požáru dochází k přesunutí sídla panství do Přibyslavi a zámek začíná chátrat. V roce 1922 kupuje objekt zámku Václav Pojmon a věnuje ho polenskému Sokolu a Spolku městského muzea. Zámek byl opraven a dnes je sídlem místní pobočky Muzea Vysočiny.

Děkanský chrám Nenebevzetí Panny Marie

Postaven v letech 1700-1705, věž dokončena v roce 1714 podle plánu italského stavitele Domenica D`Angeli staviteli Vítem z Nového Veselí a Janem Spinettim. Stavba je 63 metrů dlouhá, 26 metrů široká a 22 metrů vysoká. V interiéru se nachází bohatá štuková výzdoba, 10 oltářů, gobelíny, fresky, cínová křtitelnice z roku 1617 a varhany od Jana Davida Siebera (největší dochované varhany vyrobené v českých zemích). Věž zničena při požáru města v roce 1863, znovu postavena v roce 1895 podle návrhu architekta Schmoranze.

Kostel svaté Kateřiny

Vznikl v letech 1378-1389. Stavebníkem byl Jan Ptáček z Pirkštejna. V letech 1906-1910 objevil akademický malíř Karel Ludvík Klusáček pod omítkami fragmenty nástěnných fresek: výjevy ze života Krista a sv. Kateřiny z 15. století a fresky "Zmrtvýchvstání" a "Poslední soud" z doby kolem roku 1550 (podepsané Jiříkem Jirchářem).

Židovské město a hřbitov

Židovské město se nachází jihovýchodně od Husova náměstí, na dnešním Karlově náměstí. Dochovaný původní trojúhelníkový půdorys. V dobách největšího rozmachu se zde nacházelo až 32 domů a žilo zde několik set obyvatel. Zachovala se synagoga, dnes veřejně přístupná.

Židovský hřbitov se nachází severozápadně od města. Nejstarší náhrobní kameny jsou z konce 17. století, nejmladší z roku 1940.

Další památky