Accommodation Třebíč-Vnitřní Město
| Třebíč | |
|---|---|
Třebíč-Vnitřní Město z Masarykovy vyhlídky na Hrádku |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0634 590266 |
| kraj (NUTS 3): | Vysočina (CZ063) |
| okres (NUTS 4): | Třebíč (CZ0634) |
| obec s rozšířenou působností: | Třebíč |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 57,6 km² |
| počet obyvatel: | 38 678 (2009) |
|
domů
|
5837
|
| zeměpisná šířka: | 49° 13′ 12" |
| zeměpisná délka: | 15° 52′ 48″ |
| nadmořská výška: | 405 m |
| PSČ: | 674 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 32 |
| části obce: | 17 |
| katastrální území: | 10 |
| adresa městského úřadu: | Karlovo náměstí 55 674 01 Třebíč |
| starosta / starostka: | |
| Oficiální web: http://www.trebic.cz E-mail: info@trebic.cz |
|
![]() |
|
| Části obce (17) | |
| Seznam místních částí Třebíče | |
| Dějiny Třebíče | |
![]() Další články k tématu Třebíč |
|
| Třebíč ve středověku | |
|---|---|
| Počátky města Třebíče | |
| Bitva o Třebíč | |
| Třebíč v novověku | |
| Třebíč v 16. a 17. století | |
| Třebíč v 18. století | |
| Třebíč v 19. století | |
| Třebíč ve 20. století | |
Portál Třebíč |
Třebíč (Třebíč [ˈtr̝̊ɛbiːtʃ] IPA, rod ženský, ale původně mužský, německy Trebitsch) je město s rozšířenou působností, nacházející se na západě Moravy, v jihovýchodní části kraje Vysočina, a je po Jihlavě jeho druhým největším městem. Leží na řece Jihlavě 30 km jihovýchodně od krajského města Jihlavy a 56 km západně od bývalého zemského města Brna. Nadmořská výška města se pohybuje mezi 392 m n. m. (u Palečkova mlýna při řece Jihlavě) a 503 m n. m. (Strážná hora s Kaplí Povýšení sv. Kříže).
Třebíč má k roku 2009 38 678 obyvatel. Počátky města souvisí se založením benediktinského kláštera nad řekou Jihlavou roku 1101, na jehož místě se dnes nachází zámek. První písemná zmínka o městě, kterou je listina opata Martina, pak pochází z roku 1277. Městská práva obdrželo město od markraběte Karla roku 1335, díky tomu získalo i právo opevnit se hradbami a příkopy. V dobách svého největšího rozmachu byla Třebíč po Olomouci a Brně nejvýznamnějším střediskem na Moravě, statky zdejšího kláštera dosahovaly téměř až k Opavě. Počet obyvatel začal vzrůstat až po druhé světové válce spolu s výstavbou rodinných domů a následně velkých panelových sídlišť, z velké části coby domovů pro zaměstnance nově budované elektrárny v Dukovanech. Dnes je Třebíč důležitým centrem západní Moravy a okresu Třebíč.
Rozloha Třebíče činí 56 km2 a město je členěno do 17 částí, z nichž se 10 nachází přímo ve městské zástavbě a zbylých 7 v blízkém okolí. V roce 2008 bylo zveřejněno usnesení rady města, že město Třebíč hodlá usilovat o dosažení titulu statutárního města.
Třebíč se nachází ve střední části okresu Třebíč, který leží v jihovýchodní části kraje Vysočina. Od krajského města je Třebíč vzdálena 35 km jihovýchodním směrem a je po Jihlavě druhým největším městem v kraji. Druhým blízkým velkým městem je bývalé zemské město Brno, vzdálené od Třebíče 56 km východním směrem.
Třebíčské památky a zajímavosti
V Třebíči se nachází mnoho památek a významných míst. Nachází se zde starobylé židovské město a bazilika svatého Prokopa, obě památky byly v roce 2003 zapsány do seznamu světového dědictví UNESCO. V centru města se nachází Karlovo náměstí, které je jedním z největších náměstí v České republice.
Na levém břehu řeky Jihlavy, na místě zvaném Židy či Zámostí, se rozprostírá jedna z největších židovských čtvrtí v Evropě. Třebíčská židovská čtvrť je jedinou židovskou památkou mimo území Izraele, samostatně zapsanou v seznamu UNESCO. Byla zapsána 3. července 2003. Jsou zde křivolaké uličky, původní domy, klenuté průchody a mnoho dalších typických prvků. Radnice, rabinát, nemocnice ani většina ostatních památek dnes neslouží svému původnímu účelu.
V Podklášteří se nachází Bazilika svatého Prokopa, která je společně s židovskou čtvrtí zapsána na seznamu UNESCO. Kdysi se zde nacházelo benediktinské opatství, které bylo založeno v roce 1101. Klášter se postupem času stal náboženským centrem i vojenskou pevností, tuto pozici si udržel až do husitských válek. V roce 1468 byl dobyt uherskými vojáky. Pozdější světská vrchnost klášter přestavěla na zámek. Dnes zde sídlí Muzeum Vysočiny Třebíč.
Přes řeku naproti Židovskému městu se rozkládá centrum města, které je tvořeno Karlovým náměstím, lidově zvaným také rynek, vytyčeným při založení města jako tržiště s plochou 22 000 m². Těmito rozměry je jen o pár metrů čtverečných menší než Václavské náměstí v Praze, takže se město v minulosti mohlo velikostí náměstí rovnat městům královským. Na počátku 19. století mělo náměstí ještě renesanční a barokní podobu, kterou zničil požár v roce 1822. Nyní se na Karlově náměstí konají dopolední trhy, kulturní akce jako Třebíčské Bramborobraní, pivní slavnosti a oslavy vstupu města do fondu světového dědictví UNESCO.
Ve Vnitřním Městě, na kopci, se nachází 75 metrů vysoká městská věž, která náleží ke kostelu sv. Martina. S ním však dříve nebyla spojena, ale sloužila jako součást opevnění. Dále zde leží kapucínský klášter, pravoslavný a evangelický kostel. Na Karlově náměstí se nachází i Malovaný dům s galerií a informačním centrem, Černý dům a sousoší Cyrila a Metoděje.
Východní oblasti centra města, směrem do čtvrti Borovina, se říká na Stařečce. Nachází se zde kaple Povýšení sv. Kříže, na nejvyšším místě Třebíče, nedaleko od nedostavěné hvězdárny a kluboven skautských oddílů, zvaném Kostelíček. Tato kaple má půdorys kříže a jejím stavitelem byl architektonicky nevzdělaný stavitel Jan Fulík. Byla postavena v roce 1644.
U řeky Jihlavy leží říční lázně Polanka z roku 1933. Dřevěné šatny z téhož roku jsou stále v provozu a stále jsou předmětem obdivu. Autorem návrhu byl Bohuslav Fuchs. V těchto lázních se v roce 1992 konaly Hry bez hranic, třebíčský tým nakonec zvítězil i ve finále tohoto ročníku na Azorských ostrovech. Na tzv. Kanciborku se nachází Větrný mlýn, který sloužil na úpravu třísla pro koželuhy, dnes již není funkční.
V Třebíči se nachází také několik městských parků, které jsou rozloženy poměrně rovnoměrně, teméř v každé místní části se nachází alespoň jeden.
Tvorba parků má v Třebíči i svou tradici, například Lorenzovy sady mají svůj počátek již v roce 1899. V současnosti je mnoho z parků městem upravováno. Část nákladů spojených s těmito úpravami je hrazena z evropských fondů.
![]() |
Hájek je park na Nových Dvorech. Rozkládá se nad jedním z bočních údolí Týnského potoka na ploše asi 5 ha. Mimo to se týmž názvem označuje též jedno z novodvorských sídlišť – sídliště Hájek, někdejší sídliště generála Ludvíka Svobody. Starý lesík Hájek býval dříve označován názvem Přibíkovo boroví, resp. Přibíkův hájek. Přibík prodal hájek jejkovské mlynářské rodině Mollů. Hájek byl soukromý lesík, do něhož byl až do konce druhé světové války vstup zakázán. |
![]() |
Hrádek je jihovýchodní výběžek místní části Podklášteří. Má charakter městského parku, oblíbeného výletního místa návštěvníků Třebíče i oblíbeného oddychového místa Třebíčanů; důvodem oblíbenosti je krásný výhled na velkou část města Třebíče, mimo jiné též na třebíčskou židovskou čtvrť, zapsanou v seznamu UNESCO. |
![]() |
Hasskova zahrada je malý zahradní park na Nových Dvorech a na Podklášteří v Třebíči. Nese jméno rodiny Hasskových, kteří vlastnili blízkou koželužnu ve Vnitřním Městě. |
![]() |
Jubilejní háj je lesní park v Týně v Třebíči. Zbudován byl v roce 1938 ke dvacátému výročí Československé republiky. Rozkládá se na svahu údolí Týnského potoka při Hladovém rybníce mezi ulicemi Koutkovou, Táborskou a Budíkovickou. Jeho funkční součástí jakožto místa oddychu je i dětské hřiště u obratiště MHD. |
![]() |
Janáčkovo stromořadí je ulice a malý městský park v Třebíči na Jejkově. Nese jméno Leoše Janáčka. Jeho historie sahá do 30. let 20. století, na přelomu 80. a 90. let téhož století však jeho značná část vzala za své z důvodu výstavby přeložky silnice č. I/23 Radostínem. |
![]() |
Městský přírodní park Lísčí bezprostředně sousedí s mnohem menším parkem Máchovými sady. Zbudován byl v letech 1891–1896 na radostínských stráních nad řekou Jihlavou. Do 90. let se pro něj užíval název Radostínské sady, v té době (1994–1996) prošel obnovou. |
![]() |
Lorenzovy sady se rozkládají v prostoru kožichovického žlebu. Třebíčská část radostínských svahů Lorenzových sadů sloužila jako obecní pastviny. Zalesnit se je obec zavázala roku 1899. V sady je přeměnil roku 1921 třebíčský okrašlovací spolek díky odkazu Viktora Lorenze. Druhý památník na druhé straně údolí náleží letci Václavu Peřinovi; je z roku 1932. Park byl obnoven roku 2004. |
![]() |
Libušino údolí je městský park ležící v údolí Stařečského pototka. Na východní straně končí ulicí Na potoce, kde je potok sveden pod povrch. V Borovině je potom přerušeno továrnami BOPO, které v údolí také stojí. V parku leží dva mlýny Janův a Hluchý, který je neobydlen a chátrá. Významným bodem je také Máchovo jezírko, u kterého se každoročně koná Běh naděje. |
![]() |
Týnské údolí je lesní park, převážně na území místní části Týna. V podstatě jde o část členitého údolí Týnského potoka. Údolí překlenuje dvojice třípolových mostů novodvorské páteřní ulice Marie Majerové. Na Týnském potoce se v Týnském údolí dochovala stará soustava rybníčků, zřízená původně za účelem zásobování města vodou. |
![]() |
Tyršovy sady jsou městský park v Třebíči na Horce, v prostoru zvolna do centra města se svažujícího kopce. Základy parku spadají do roku 1903, dnešní podoby nabyl na základě mírně upraveného projektu architekta Josefa Kumpána. Pojmenován je po Miroslavu Tyršovi. Na jihu částečně sousedí se stadionem Sokola, na východě dlouhá léta sousedil se starou sokolovnou. |
Kultura
Kulturní vyžití v Třebíči zajišťuje nově otevřené Divadlo Pasáž na Masarykově náměstí, kino Pasáž a Národní dům. V Třebíči se konají různé tradiční i mimořádné kulturní akce. Jsou to každoročně konaný hudební festival Zámostí, každoroční festival židovské kultury Šamajim, každoročně na konci června konaný festival etnické kultury Třebíčský Zvonek a folklorní festival Třebíčské Bramborobraní. Každý rok v květnu se v Národním domě koná přehlídka divadelních souborů Divadelní Třebíč, v březnu se koná Festival divadla 2-3-4 herců, také je Třebíč jedním z 20 měst, ve kterých se odehrává mezinárodní hudební festival klasické hudby Concentus Moraviae. Každý rok se na podzámecké říční nivě a v centru města konají oslavy zápisu města do seznamu UNESCO, se kterými je spojen průvod historických postav a také prezentace míst zapsaných do seznamu UNESCO.
V roce 2002 byla v Zámostí otevřena stálá výstava, která je věnována třebíčskému spisovateli Ladislavu Novákovi. Některá jeho díla jsou vystavena i ve vinárně Ráchel, která se také nachází v židovské čtvrti. Ve městě se nachází i Muzeum Vysočiny Třebíč, které se nachází v prostorách bývalého zámku, Galerie Malovaný dům v Malovaném domě a galerie v Zadní synagoze, výstavy se konají i v kulturním centru náležícím k divadlu Pasáž.
Hudební produkce jsou zajišťovány v prostorách Národního domu na Karlově náměstí, v sálech kulturního zařízení Fórum, na Karlově náměstí a v několika hudebních klubech jako Béčko, Golem (dříve Ponorka, Florida, Black&White), Roxy, Caribic a některých menších klubech.
Třebaže součástí kongresového centra Pasáže je i divadelní infrastruktura, stálou profesionální scénu Třebíč nemá. V Třebíči byla roku 1940 založena a zahájila svou činnost profesionální scéna Horáckého divadla, po válce (1945) přesunutého do Jihlavy, dnes příspěvkové organizace kraje Vysočina.
source: wikipedia



























