Žďár nad Sázavou
Pohled ze severu
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0635 595209
kraj (NUTS 3):	Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4):	Žďár nad Sázavou (CZ0635)
obec s rozšířenou působností:	Žďár nad Sázavou
pověřená obec:
historická země:	Morava + Čechy
katastrální výměra:	37,06 km²
počet obyvatel:	23 469 (2. 10. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 33' 54"
zeměpisná délka:	15° 56' 26"
nadmořská výška:	580 m
PSČ:	591 01
zákl. sídelní jednotky:	27
části obce:	11
katastrální území:	4
adresa městského úřadu:	Městský úřad Žďár nad Sázavou Žižkova 227/1 591 31 Žďár nad Sázavou
starosta / starostka:
Oficiální web: http://www.zdarns.cz E-mail: informace@zdarns.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Žďár nad Sázavou (německy Saar, latinsky Sar, starší název Město Žďár na Moravě) je okresní město (okrese Žďár nad Sázavou) na pomezí Čech a Moravy. Město leží v centrální části Českomoravské vrchoviny ve Žďárských vrších. Velká část města zasahuje do CHKO Žďárské vrchy.

Nachází se v něm bývalý významný cisterciácký klášter Studnice Blahoslavené Panny Marie. V barokním období nechal jeho opat Václav Vejmluva vybudovat či obnovit řadu budov ve městě i okolí. Jejich architektem byl Jan Blažej Santini-Aichel. Jeden z nich, poutní kostel svatého Jana Nepomuckého je zapsán na seznamu památek UNESCO.

Kulturní památky

Dílo J. B. Santiniho-Aichela

Na počátku 18. století povolal opat Vejmluva do Žďáru mnoho architektů, sochařů a malířů, nejvýznamnější ale byl pražský architekt Jan Blažej Santini-Aichel. K nejvýznamnějším pracím Santiniho na žďárském klášteře patří zvelebení interiéru konventního kostela Nanebevzetí Panny Marie a stavba prelatury. Vedle částečné přestavby interiéru kláštera Santini navrhl i velké množství staveb mimo vlastní budovy kláštera. Například klášterní hospodářský dvůr Lyra, přístavba sakristie hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice u jihovýchodní části náměstí Republiky a Dolní hřbitov (postaven pro oběti moru, který se Žďáru vyhnul).

Nejvýznamnější stavební památkou Santiniho je beze sporu poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, postavený ve slohu barokní gotiky. Tento vrcholný Santiniho výtvor byl roku 1994 zařazen do seznamu světových kulturních a přírodních památek UNESCO.

Poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

Dolní hřbitov

Socha Anděla Posledního soudu od Řehoře Thenyho na Dolním hřbitově

Prelatura bývalého cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou

Další zajímavé objekty

Centrum města se rozkládá kolem nepravidelného čtyřúhelníkového náměstí Republiky, na kterém stojí původně renesanční radnice, klasicistně přestavěná. Dnes tato budova slouží k reprezentativním a výstavním účelům. Zhruba uprostřed náměstí je barokní morový sloup z 18. století. Na budově bývalého hotelu Veliš (západní strana náměstí) je secesní fasáda od akademického sochaře Vilíma Amorta. Východní strana náměstí je kontrastně tvořena řadou budov ze 70. let, navržených ve stylu socialistické moderní výstavby. Poblíž náměstí je tvrz postavená hamerníkem Kuncmanem na začátku 14. století s barokními úpravami (dnes Regionální muzeum) a gotický farní kostel sv. Prokopa ze 13. století. U klášterních budov je barokní most s galerií soch od neznámého sochaře z roku 1761, přezdívaný malý Karlův most. Na jedné straně mostu jsou sochy sv. Benedikta, sv. Mikuláše, sv. Jana a sv. Cyrila, na druhé sv. Bernarda, sv. Vojtěcha, sv. Pavla a sv. Metoděje.

Ve Veselíčku se nachází jeden z posledních hrajících orchestrionů u nás.

Most s barokními sochami ve Žďáře nad Sázavou

Morový sloup Nejsvětější Trojice z roku 1706 od Jakuba Steinhübla

Kultura

Umění žďárského kláštera

Jako každý klášter, i žďárský cisterciácký byl centrem umění a vzdělanosti na Českomoravské vrchovině. Vedle opata Vejmluvy a architekta Santiniho je potřeba zmínit méně známou, ale neméně významnou osobu Jindřicha Řezbáře. Je autorem literárně i historicky zajímavé a významné kroniky Cronica domus Sarensis (Kronika žďárského kláštera), popisující počátky žďárského kláštera.

Současný kulturní život města

Z pašijové hry „Co se stalo s Ježíšem“

Dnes v knižní tradici žďárského kláštera pokračuje Muzeum knihy, které spadá pod Národní muzeum v Praze. V zámku jsou ještě dvě další expozice, a to expozice rodu Kinských a Santiniho.

Posledních pár let se ve žďárském zámku konala pravidelná sympozia sochařů Dřevěná plastika. Plastiky umělců z celého světa byly po skončení sympozií rozmisťovány po městě.

Dalším festivalem umění jsou Slavnosti jeřabin. Jde hlavně o hudební a výtvarný festival. Ve městě se konají další dvě pravidelná hudební setkání. Je to folkový festival Horácký džbánek, který je pořádán v zámku, a festival klasické hudby [Concentus Moraviae], který probíhá v poutním kostele na Zelené hoře.

V roce 2004 byl v poutním kostele také uspořádán koncert mezinárodního hudebního projektu České sny, konaného u příležitosti vstupu Česka do Evropské unie, pod záštitou Magdaleny Kožené a Václava Havla.

Na začátku února ve městě probíhal pravidelně Národní krojový ples Folklorního sdružení České republiky.

V předvelikonočním týdnu organizují dvě žďárské farnosti pašijovou hru Co se stalo s Ježíšem v areálu Na Bouchalkách.

Okolo svátku sv. Jana Nepomuckého (16. května) se koná v poutním kostele na Zelené hoře Hlavní pouť. Pouťové atrakce na prostranství u zimního stadionu navštěvuje každoročně množství lidí. Během celé sezóny se konají v poutním kostele další malé poutě.