Svratka
Barokní kostel ve Svratce
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0635 596868
kraj (NUTS 3):	Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4):	Žďár nad Sázavou (CZ0635)
obec s rozšířenou působností:	Žďár nad Sázavou
pověřená obec:
historická země:	Čechy + Morava
katastrální výměra:	14,51 km²
počet obyvatel:	1 531
zeměpisná šířka:	49° 42′ s. š.
zeměpisná délka:	16° 02′ v. d.
nadmořská výška:	632 m
PSČ:	592 02
zákl. sídelní jednotky:	4
části obce:	4
katastrální území:	4
adresa městského úřadu:	Městský úřad Svratka Palackého 30 592 02 Svratka
starosta / starostka:
Oficiální web: http://www.svratka.cz/ E-mail: mesto@svratka.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Svratka je město v kraji Vysočina, 17 km severovýchodně od Žďáru nad Sázavou, na hranicích Čech a Moravy. Městem protéká řeka Svratka, jejíž tok město rozděluje na historicky českou a moravskou část. Rozloha města je 14,51 km² a počet obyvatel 1 531.

Název města pochází od klikatící se říčky, jejíž jméno se opakuje vícekrát ve starých archivních zprávách s různými obměnami. Jméno vzniklo pravděpodobně od staročeského slova sworti, tj. vinouti se. Byla to říčka vinoucí se, tj. Svratka.

(Česká) Svratka

Nejstarší dochovaná písemná zpráva o Svratce pochází z roku 1350, kdy patřila pod Rychmburské panství, s kterým je historie města dlouhodobě po pět století spojena. V roce 1392, kdy koupili panství Rychmburk Ota z Bergova a z Poděbrad, jsou ve smlouvě vyjmenovány všechny obce panství a mezi nimi i městečko Svratka. V roce 1485 zapsal zemský písař Martin z Dobronína do Zemských desek: "Swratka, městečko celé s rychtú, ves řečená Swratúch k téže rychtě příslušející, Krzizankowie, polovice wsi pusté, Herarcz, ves po řeku Swarczow". Městská práva Svratka ztratila po vydání „Obnoveného zřízení zemského“ v roce 1627. Po roce 1588, za tehdejšího vlastníka - nejvyššího sudího království a hejtmana Chrudimského kraje Zdeňka Berky z Dubé a Lipé byl Svratce udělen městský znak: půlený štít, v jehož levém, zlatém poli je černá ostrv o 4 pahýlech pokosem položená, v pravém stříbrném poli vyvrácená zelená lípa se 7 kořeny.

Památky v městě

Kostel sv. Jana Křtitele

Farní kostel byl původně postaven ve slohu románském nebo románsko-gotickém s dřevěnou lodí, pocházel nejspíše z konce 13. století. Oltář měl na východ, sakristii a chór na západ. Byl klenutý a ze 4 rohů se gotická žebra sbíhala uprostřed stropu v okrouhlý závěrečný kámen. Měl dvě malá okénka na jižní straně (jsou dochována dosud). Stará dřevěná loď byla zbořena roku 1788, zeď kostela na západní straně prolomena a k původní modlitebně přistavěna loď nová s novým presbyteriem. Vchod z jižní strany byl zazděn a postaven od zvonice nový. Kostel má na západní straně velký oltář – dílo Jana Vorlíčka z Jablonného z roku 1840 s obrazem Jana Křtitele od J. Novotného z Vysokého Mýta. O prvních varhanách jsou zprávy již z roku 1787, současné byly postaveny v roce 1955.

Zvonice

Do areálu kostela se vchází skrze čtyřhrannou kamennou zvonici s roubeným zvonovým patrem. Podle některých údajů je zvonice stará jako kostel a podle jiných pochází z doby kolem roku 1600. Patro nad ní bylo obnoveno roku 1790, přízemí sloužilo do roku 1947 jako márnice. V dřevěné části visí zvon Maria z roku 1480. V roce 1972 byly zavěšeny další dva zvony – Jan a Václav. Před 1. světovou válkou zde bývaly tyto zvony: první z roku 1561, druhý zvaný „poledník“ z roku 1872, třetí „umíráček“ z roku 1806 a čtvrtý na kostelní věži z roku 1862. Při rekvizici v roce 1917 byly tyto zvony odňaty a ponechána jen nejstarší Maria. Ani později zakoupené zvony z let 1919 a 1925 však nezůstaly dlouho: 3. dubna 1942 je sňali a odvezli Němci.

Fara

Barokní fara pochází z 2. poloviny 18. století, značným nákladem byla opravena v letech 1992–1994.

Račana-lidová architektura

Domky na tzv. Račanech, na nábřeží potoka Řivnáče – roubené domky z 18. století, které si zde vystavěli drobní řemeslníci.

Náměstí

Na náměstí stojí měšťanský dům čp.23 z let 1891–1892, který si postavil obchodník Jan Tuček. Náměstí dominuje socha sv. Václava z roku 1868 od sochaře Ludvíka Wurzela, postavená na počest povýšení Svratky na město a kašna, postavená v roce 1844 po požáru náměstí.

Sokolovna

Skvěle zachovaná budova sokolovny z let 1927–1928 se sochařskou výzdobou od Karla Pavlíka a Antonína Odehnala, oponu malovali pro Sokol malíři Josef Fiala, František Cína Jelínek a Ota Bubeníček.

Soška "Houbaře"

Soška Houbaře na kašně na náměstí 9. května pochází z roku 1938, a je dílem akademického sochaře, svrateckého rodáka Antonína Odehnala, který její návrh městu věnoval.

Městské muzeum a galerie

V roce 1940 založil pražský nakladatel Bedřich Tuček ve Svratce první muzeum, nazvané „Svratecká jizba“. Shromáždil sbírku pozoruhodností ze Svratecka. Bohužel, po jeho smrti v roce 1959 byly sbírky uzavřeny do beden a uloženy, a postupně se poztrácely. Nové muzeum vzniklo v roce 2002, kdy bylo torzo Svratecké jizby a s tím ještě nově získané věci vystaveny v prozatímní expozici v budově hasičské zbrojnice. Zároveň začaly přípravy nové expozice, a ta byla otevřena v půdních prostorách hasičské zbrojnice v roce 2005. Expozice muzea představuje malé městečko v době 1. republiky, k vidění jsou řemeslnické dílny nebo obchody či škola, návštěvník do nich může běžně vstupovat. Galerie v prvním patře budovy pak představuje malíře Vysočiny, kteří na Svratecku tvořili.

Zvonice u kostela ve Svratce

Barokní fara u kostela ve Svratce