Pelhřimov
Náměstí v Pelhřimově s věží kostela sv. Bartoloměje.
status:	město
NUTS 5 (obec):	547492
kraj (NUTS 3):	Vysočina (CZ063)
okres (NUTS 4):	Pelhřimov (CZ0633)
obec s rozšířenou působností:	Pelhřimov
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	95,26 km²
počet obyvatel:	16 596 (24. 12. 2007)
zeměpisná šířka:	49° 25’ 52’’
zeměpisná délka:	15° 13’ 7’’
nadmořská výška:	494 m
PSČ:	393 01 až 394 62
zákl. sídelní jednotky:	40
části obce:	27
katastrální území:	24
adresa městského úřadu:	Masarykovo náměstí 1
starosta / starostka:	Leopold Bambula
Oficiální web: http://www.pelhrimovsko.cz Ofic. web MÚ: http://www.mestopelhrimov.cz E-mail: podatelna@mupe.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Pelhřimov (lidově "Pejr", něm. Pilgrams) je okresní město v jihočeské části kraje Vysočina. Je významnou dopravní křižovatkou 2 silnic I. třídy a turistické východiště na Českomoravskou vrchovinu. Město je střediskem rozsáhlé bramborářské oblasti. V ČR je také známé jako město rekordů a kuriozit.

Nachází se v údolí říčky Bělé v Křemešnické vrchovině (součást Českomoravské vrchoviny). Leží 32 km západně od Jihlavy , 86 km severovýchodně od Českých Budějovic a 104 km jihovýchodně od Prahy.

Historie

Původní osada z 12. století vznikla pravděpodobně na místě dnešního Starého Pelhřimova.Později bylo jméno přeneseno na osadu kolem kostela sv. Víta a Hrnčířské ulice, která byla vypleněna Vítkem z Hluboké v roce 1289.

Hospodářský rozvoj, jinak omezený velkou vzdáleností od obchodních cest, příznivě ovlivnilo dolování stříbra v okolí Vyskytné a Křemešníka. V době předhusitské bylo město trhovým centrem svého okolí a byla zde rozvinuta celá řada řemesel, např. soukenictví, plátenictví, tkalcovství, pernikářství, pivovarnictví. Do roku 1416 byl Pelhřimov v držení pražských arcibiskupů - od nich získalo řadu práv, zejména velké privilegium arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka z roku 1406, které upravilo vztah města a vrchnosti.

Dolní část náměstí s ulicí vedoucí k Jihlavské bráně

V období husitské revoluce bylo město pravděpodobně již roku 1422 spravováno táborskými hejtmany. Po bitvě u Lipan město přešlo do držení Mikuláše Trčky z Lípy, z jehož iniciativy se ve čtyřicátých letech 15. století zde konaly 4 zemské sjezdy, svolané k narovnání mezi katolíky a stranou podobojí. Jako místo sjezdů, kterých se účastnil i pozdější český král Jiří z Poděbrad, určuje tradice dům čp. 80 na náměstí.

V roce 1550 se stali novou vrchností Říčanští z Říčan, s nimiž vedlo město dlouholeté spory, které vyústily až ve vykoupení z poddanství v roce 1572. Roku 1596 byl Pelhřimov povýšen na město královské. Klidný vývoj města byl ukončen třicetiletou válkou. Do města vtáhla několikrát vojska, město bylo poškozeno i několika požáry. V roce 1766 lehla popelem většina domů. Protože domy byly po požáru postaveny zcela nově, má historické městské jádro barokní řád.

Pelhřimovský zámek původně patřící rodině Říčanských

Hospodářský rozvoj města probíhal hlavně v 17. až 18. století, kdy zde fungovalo mnoho soukenických manufaktur. V 19. století dochází k dalšímu rozvoji průmyslu, především kartáčnického, pletařského, škrobárenského. Rozvoji těchto odvětví napomohlo také zprovoznění Českomoravské transverzální dráhy - úseku Tábor - Horní Cerekev v roce 1883. Od roku 1850 je Pelhřimov okresním městem a správním střediskem rozsáhlé oblasti. Ve 2. polovině 19. století dochází také k zakládání různých spolků ( 1862 - pěvecký spolek Záboj, 1865 TJ Sokol , 1874 - Čtenářská beseda).

20. století přineslo další stavební i hospodářský rozvoj města. Odvrácenou stranou mince bylo bourání některých historických staveb, které ale naštěstí Pelhřimov nezasáhlo v takové míře jako jiná města. V roce 1903 byla při silnici na Jihlavu vystavěna budova nemocnice, která slouží dodnes. Po druhé světové válce dochází zejména v jižní části města k výstavbě nových objektů a hal průmyslových závodů, které byly po roce 1948 znárodněny.

V roce 1960 se Pelhřimov stal centrem moderního okresu, který zahrnoval i okolí Pacova a Humpolce. Celý okres byl přiřazen k Jihočeskému kraji. Od poloviny 60. let bylo započato s výstavbou panelových sídlišť na severozápadě města a jižně od náměstí. Také díky procesu integrace okolních obcí vystoupal počet obyvatel města v období let 1960 - 1990 z cca 9 tis. osob až 17 tis. Centrum města bylo v roce 1969 vyhlášeno městskou památkovou zónou. Pelhřimov se v nedávné minulosti proslavil natáčením oblíbeného sci-fi seriálu režiséra Oty Hofmanna Návštěvníci z roku 1983.

Památky

Zámek pánů z Říčan

Původně gotická věžovitá stavba snad z 15. století, kterou nechal v 50. letech 16. století renesančně přestavět Adam z Říčan. Poté, co se pelhřimovští vykoupili z poddanství, museli se Říčanští vystěhovat a zámek sloužil jako radnice. Po požáru v r. 1766 byl zámek přestavěn barokně a do průčelí byly umístěny sochy Lásky a Spravedlnosti. V letech 1849 - 1907 sídlil v budově zámku Okresní soud. Od r. 1908 slouží budova zámku Muzeu Vysočiny Pelhřimov.

Děkanský kostel svatého Bartoloměje

Gotická dominanta historického jádra města byla založena koncem 13. nebo začátkem 14. století. Od roku 1589 zdobí exteriér kostela psaníčková sgrafita. Uvnitř zaujme hlavní raně barokní oltář a překrásná křížová cesta podle návrhu Františka Bílka.

Barokní kostel sv. Víta na pražské výpadovce

Kostel svatého Víta

Nejstarší pelhřimovský kostel pochází z počátku 13. století, kdy byl vystavěn v gotickém slohu. Za husitských válek zde byly slouženy utrakvistické mše. Uvnitř kostela jsou na klenbě a stěnách vymalovány výjevy ze života a mučednické smrti sv. Víta a alegorie Víry, Naděje a Lásky. V 17. stol. byl kostel přestavěn nejprve renesančně a v 18. stol. barokně.

Kostel svatého Kříže (Kalvárie)

Původní kaple byla založena r. 1671 pelhřimovským měšťanem Janem Kryštofem Blažejovským a jeho chotí Dorotou jako napodobenina Božího hrobu v Jeruzalémě. Poté, co byla v 19. století kvůli žalostnému stavu zbořena, rozhodla se městská rada, že na jejím místě vystaví kostel nový. Vystavěn byl v neogotickém slohu podle projektu Josefa Šlechty v letech 1883 - 1886.

Kaple Panny Marie Sedmibolestné

Barokní kaple byla vystavěna v roce 1714 měšťanem Tobiášem Grötzelem - na místě, kde údajně došlo k několika zázračným uzdravením. Původně zde byl městský hřbitov.

Dolní (Jihlavská) brána

Byla vystavěna v 16. století. Jedná se o pětipatrovou hranolovitou stavbu vysokou 36 m. Od roku 1994 v ní sídlí Muzeum rekordů a kuriozit.

Horní (Rynárecká) brána

Vystavěna ve stejném období jako brána Jihlavská - v 16. stol. Procházela jí cesta na Rynárec. Koncem 17. stol. na ní byly nainstalovány hodiny.

Kašna se sochou sv. Jakuba

Uprostřed náměstí se kašna objevila v roce 1546, přestavěna byla naposled v roce 1828. Kašna je zdobena sochou sv. Jakuba - patrona poutníků.

Socha sv.Jana Nepomuckého u zdi děkanského kostela

Městské divadlo

Na místě původní solnice ho v roce 1896 nechal vystavět v neoklasicistním sloho stavitel Stanislav Rokos.

Šrejnarovský dům

Renesanční dům z roku 1614 na severní straně náměstí. Je pojmenován podle tehdejšího měšťana Kryštofa Šrejnara. V 80. letech prošel zdařilou rekonstrukcí a dnes je v něm umístěno turistické infocentrum a expozice okresního muzea.

Fárův dům

Původně barokní stavba byla v roce 1914 přestavěna v kubistickém slohu.

Drechselova vila

Kubistická vila z let 1912 - 1913 pojmenovaná po jejím 1. majiteli - tehdejším okresním hejtmanovi Janu Drechslerovi. Stejně jako Fárův dům na náměstí ji vyprojektoval architekt Pavel Janák.

Horní (Rynárecká) brána pojmenovaná podle obce, na kterou směřuje cesta branou procházející

Významní rodáci

• Eduard Jan Nepomuk Brynych - 19. biskup královéhradecký (1892-1902)
• Josef Dobiáš - historik, člen ČSAV, profesor UK v Praze
• Marie Hovorková - herečka
• Vojtěch Benedikt Juhn - malíř
• Emanuel Julian Kodet - sochař
• Vratislav Kříž - operní pěvěc, sólista opery Národního divadla v Praze
• Lubomír Lipský - herec
• Oldřich Lipský - filmový režisér a scénarista
• Jiří Lír - herec
• Mikuláš z Pelhřimova - teolog, kazatel, spisovatel, táborský biskup
• Zdeňka Mollendová - operní pěvkyně
• Josef Rejsek - malíř
• Svatava Šlajchrtová - básnířka
• Olga Valeská - spisovatelka

Vývoj počtu obyvatel

Renesanční dům čp. 17 s výstavou strašidel

Současnost

Po pádu socialismu v Pelhřimově a okolí nedošlo k výraznějšímu zvýšení nezaměstnanosti, jako v jiných městech. Nezaměstnanost na Pelhřimovsku patřila dlouhá léta mezi nejnižší v ČR.

V posledních letech byla ve městě věnovaná zvýšená pozornost turistickému ruchu - vznikl festival rekordů a kuriozit, který se pro Pelhřimov stal typickým. S tím souvisí i hojně navštěvované Muzeum rekordů a kuriozit se zajímavou expozicí , a např. také tzv. "Nábřeží rekordů a kuriozit" - upravená nábřežní stezka podél potoka Bělé s informačními panely věnujícími se různým zajímavým rekordům.

Dalším muzeem je Muzeum Lipských, věnující se slavné herecké rodině. Nejstarším muzeem je dnešní Muzeum Vysočiny Pelhřimov s expozicí pelhřimovského okresu.

Služby

Ve městě je dostatek stravovacích i ubytovacích zařízení. Největším hotelem je REKREA u nemocnice (koncem roku 2008 mimo provoz - určen na prodej), v ulici Slovanského bratrství. V neoklasicistní budově v Solní ulici sídlí Městské divadlo. Jediné kino ve městě - Vesmír sídlí na třídě Legií, roku 2008 prošlo rekonstrukcí. Sportovní vybavení města je dobré. Nedaleko autobusového nádraží najdeme rozsáhlý sportovní areál se zimním stadionem, atletickým oválem, fotbalovým hřištěm, tenisovými kurty a plaveckými bazény (vč. krytého). Vzdělání zajišťují 4 základní školy (Komenského, Krásovy domky, Pražská a Osvobození), zvláštní škola, gymnázium (zal. 1871), obchodní akademie, střední odborné učiliště s internátem a střední průmyslová škola. Možnosti nákupů potravin zajišťují řetězce Kaufland, Lidl, Billa, Penny Market, Albert a tradiční Jednota (TUTTY). Ostatní druhy zboží lze zakoupit buďto v menších kamenných obchodech, v obchodním domě Vysočina (Galeria Shopping), či v nákupním centru Kaufland.

Náměstí s kašnou

Hospodářství

Pelhřimov je relativně významným průmyslovým střediskem. Zastoupen je průmysl potravinářský, strojírenský a spotřební.

Potravinářství zpracovává zejména zemědělské plodiny vyráběné a pěstované na území okresu. Škrobárny Pelhřimov zpracovávají brambory na škroby, krmiva a kaše. Mléko zpracovává pobočka Jihočeských mlékáren MADETA, sídlící v Nádražní ulici. Také v Pelhřimově funguje pivovar.

V oboru strojírenství je nejvýznamnějším podnikem Agrostroj, který má rozsáhlý závod na jihu města. Vyrábí zemědělské stroje.

Tradičním pelhřimovským výrobcem jsou Spojené kartáčovny SPOKAR, které vyrábí široký sortiment kartáčových výrobků od zubních kartáčků až po štětce.

Nezaměstnanost ve městě se pohybuje cca okolo 3 %.

Výhled ze svahu pod hřbitovem na centrum města. V pozadí panelové domy rozsáhlého sídliště Pražská

Statistické údaje

Sčítání lidu, 2001

• Počet obyvatel: 16 590
• Národnost:
  • česká : 97,1 %
  • slovenská : 0,5 %
  • ukrajinská : 0,4 %
  • moravská : 0,2 %
• Náboženské vyznání: veřící : 41,2 %
• Ekonomická aktivita: ekonomicky aktivní : 8 853 , z toho:
  • nezaměstnaní: 3,5 %
  • zaměstnaní v průmyslu: 31,0 %
  • ve školství a zdravotnictví: 14,4 %
  • v obchodu: 9,8 %
  • ve stavebnictví: 7,9 %
  • ve veřejné správě: 7,8 %

Pelhřimov je vyhlášený jako město rekordů a kuriozit. Kromě známého muzea věnujícího se těmto zajímavostem je rekordům a kuriozitám věnováno také nábřeží říčky Bělé s informačními panely

MVČR, 2007

• Počet obyvatel : 16 596 , z toho:
  • podíl mužů: 48,8 %
  • podíl dětí do 15 let: 13,9 %
• Průměrný věk: 39,6 let

Doprava

Silniční doprava

Pelhřimov leží na křižovatce 2 silnic I. třídy: I/19 Plzeň - Březnice - Tábor - Pelhřimov a I/34 České Budějovice - Jindřichův Hradec - Pelhřimov - Humpolec - Havlíčkův Brod - Svitavy. 15 km severně od města vede dálnice D1 - nachází se tam EXIT 90 Humpolec.

V nedávné době byla na severu města vystavěna komunikace umožňující přímý přejezd ze silnice I/19 na silnici I/34 bez nutnosti zajíždění do města. V 80. letech byl vystavěn čtyřproudový průtah městem, který je dnes nepříjemnou komunikační bariérou např. pro cestu k nemocnici.

Dále Pelhřimovem procházejí 2 silnice II. třídy - II/112 a II/602. Silnice II/112 vede z Benešova do Pelhřimova a dále směrem na Telč a Moravské Budějovice na Třebíčsku. Silnice II/602 vede z Pelhřimova do Jihlavy a dále do Brna.

Smuteční síň na východním svahu nad městem

Železniční doprava

Železniční doprava nemá pro Pelhřimov příliš vysoký význam. Provoz na jednokolejné trati Tábor - Horní Cerekev je zajišťován pouze osobními vlaky. 9 vlaků (podle GVD 2007/2008) je v pracovní dny vedeno ve směru na Tábor, 10 vlaků směrem na Horní Cerekev, z čehož 1 s pravidelným odjezdem 20:33 pokračuje až do Jihlavy.

Železniční stanice Pelhřimov se nachází 1,5 km jižně od náměstí na Nádražní ulici v průmyslové části města.

MHD

Městskou hromadnou dopravu zajišťuje společnost ICOM transport Jihlava (divize Pelhřimov). V provozu jsou 4 linky. Linky 1 a 3 zajišťují hlavní přepravní směry : linka 1 od velkého sídliště Pražská (konečná zast. Táborská) do průmyslové zóny na jihu města (konečná zast. Silo); linka 3 je potom okružní linkou vedoucí z autobusového nádraží kolem hřbitova a nemocnice zpět. Linky 2 a 4 mají spíše posilový charakter.

Autobusy

Pelhřimov měl, stejně jako ostatní okresní města, rozsáhlé autobusové nádraží ještě z dob před rokem 1989. Jeho výpravní budova však již nesplňovala kritéria pro důstojné čekání na spoj - v zimě nebyla nevytápěna, naprosto zde chyběly jakékoliv občerstvovací služby a sociální zařízení bylo v dezolátním stavu. Proto byla v roce 2008 zahájena stavba nové nádražní budovy.

Z pelhřimovského dopravního terminálu se rozjíždí velké množství místních autobusových linek do většiny obcí v okresu. Všechny regionální linky jsou zajišťovány společností ICOM transport.

Velký význam pro spojení Pelhřimova s okolním světem však mají (vzhledem k pouze lokálnímu železničnímu spojení) dálkové autobusové linky. Podle JŘ 2007/2008 projíždělo Pelhřimovem v pracovní den 29 spojů dálkových autobusových linek. Jedná se zejména o trasy spojující Prahu, Pelhřimov a různá dále položená města na Českomoravské vrchovině (např. Počátky, Dačice, Kamenice nad Lipou, Jihlava). Dalším významným přepravním směrem dálkových linek je relace Brno - Jihlava - Tábor - Strakonice. Poslední významnější trasou je spojení jihočeské a východočeské metropole - trasa České Budějovice - Hradec Králové.

Autobusové nádraží je nejvýznamnějším dopravním terminálem ve městě a v současné době probíhá jeho modernizace

Místní části

Pelhřimov svojí rozlohou 95 km² patří mezi nejrozsáhlejší města ČR. Do 80. let k němu byly totiž v rámci integrace obcí připojovány vesnice, které jsou od města i více než 10 km vzdáleny.

V letech 1980 - 1990 byla však rozloha města ještě daleko vyšší - patřily k němu i dnešní samostatné obce Rynárec, Krasíkovice, Olešná, Proseč pod Křemešníkem, Putimov, Pavlov, Zajíčkov, Dobrá Voda, Mezná, Čelistná, Libkova Voda, Kojčice, Dehtáře, Žirov, Zachotín, Velký Rybník a Dubovice (v l. 1973 - 1993). Rozloha města Pelhřimova k 1.1.1980 byla 182 km².

• Benátky - 22 obyv. (2001), ves 10,5 km jižně od Pelhřimova, na potoce Bělá, připojená zač. roku 1980. Dříve část obce Houserovka. Je to jedna z nejstarších osad Pelhřimova, poprvé zmiňovaná již v roce 1203.
• Bitětice - 50 obyv. , ves 8 km severovýchodně od Pelhřimova, připojená 1980, dříve osadou obce Lipice. Leží pod vrcholem Houska (625 m).
• Čakovice - 29 obyv. , vesnice 5 km severozápadně od Pelhřimova, do roku 1973 se samostatným MNV. Leží nedaleko hlavní silnice na Benešov, nad srázem do údolí Želivky.
• Hodějovice - 61 obyv. , vesnice 5 km severně od Pelhřimova, nad řekou Želivkou. Do roku 1976 měla samostatný MNV, později byla částí obce Krasíkovice. Od zač. roku 1980 byla přičleněna k Pelhřimova.
• Houserovka - 54 obyv. , vesnice 9 km jižně od Pelhřimova na potoce Bělá. Do roku 1980, kdy byla připojena k Pelhřimovu, bývala střediskovou obcí.
• Chvojnov - 50 obyv. , až do roku 1980 vesnice s vlastním MNV, 6 km severovýchodně od Pelhřimova. Ve vsi je cenný farní kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1296, s gotickými prvky. V presbitáři kostela jsou dochované gotické fresky. Na okraji vesnice najdeme zajímavou barokní výklenkovou kapličku.
• Janovice - 87 obyv. , nejodlehlejší pelhřimovská osada, 12 km jižně od města, připojená v roce 1980. Do té doby patřila pod MNV Houserovka.
• Jelcovy Lhotky - 12 obyv. , skupina domů 8 km východně od Pelhřimova, do roku 1980 patřily pod MNV Strměchy.
• Kocourovy Lhotky - 7 obyv. , samota nedaleko Jelcových Lhotek, 9 km východně od Pelhřimova. Do roku 1980 také MNV Strměchy.
• Lešov - 66 obyv., ves 10 km jihovýchodně od Pelhřimova, pod kopcem Křemešník. Připojen v pololetí roku 1980 spolu s obvodem MNV Radňov. Až do roku 1975 měl vlastní MNV.
• Lipice - 56 obyv. , vesnice 7 km severozápadně od Pelhřimova, nad řekou Želivkou. Do roku 1980 sídlo MNV.
• Myslotín - 130 obyv., vesnice 3,75 km jihozápadně od Pelhřimova při hlavní silnici na Jindřichův Hradec. Připojena již v 1. integrační vlně - od roku 1973. Do té doby samostatná obec.
• Nemojov - 63 obyv., vesnice 7 km jihovýchodně od Pelhřimova. Do roku 1975 samostatná, později část obce Radňov, od Nového roku 1980 část Pelhřimova. Nad obcí pozůstatky gotické tvrze.

Nemocnice v Pelhřimově je nejvýznamnější ze 3 nemocnic na okrese

• Ostrovec - 13 obyv. , osada v nejodlehlejší (jižní) části katastru města, 12 km od Pelhřimova. Dříve součást Houserovky, k Pelhřimovu připojena v roce 1980.
• Pejškov - 38 obyv. , ves 7 km západně od města, připojená spolu s celou obcí Lipice v roce 1980.
• Pelhřimov - katastrální území je shodné s částí obce Pelhřimov a zahrnuje zástavbu celého města. Samotné město má jenom 14 860 obyvatel.
• Pobistrýce - 24 obyv. , osada 7 km severně od Pelhřimova směrem na Želiv. Do roku 1980 část obce Krasíkovice, po jejich opětovném osamostatnění v roce 1990 se k nim však již nepřipojily. Pod vsí najdeme soutok Želivky (Hejlovky) s Bělou.
• Radětín - 46 obyv. , ves přímo sousedící s Pelhřimovem, 3 km severně od centra města. Připojena spolu s Krasíkovicemi v roce 1980.
• Radňov - 82 obyv. , před rokem 1980 středisková obec, nachází se 10 km jihovýchodně od města.
• Rybníček - 28 obyv. , odlehlá osada 8 km severovýchodně od Pelhřimova. Do roku 1980 část obce Chvojnov.
• Skrýšov - 134 obyv. , vesnice sousedící s Pelhřimovem (3 km na jih od města). Připojená v první integrační vlně v roce 1976. Do té doby samostatná obec.
• Služátky - 81 obyv. , 4 km severně od Pelhřimova nedaleko hlavní silnice na Humpolec. Do roku 1980 část obce Kojčice, která se po roce 1990 opět osamostatnila.
• Starý Pelhřimov - 304 obyv. , největší a prvně připojená (1972) část Pelhřimova. Vesnice je vlastně předchůdcem dnešního Pelhřimova, poprvé připomínána v roce 1289. Ve vesnici najdeme původně gotický kostel Sv.Jana Křtitele z 1. pol. 13. stol., přestavěný v polovině 18. století. Dnes Starým Pelhřimovem prochází hlavní silnice do Tábora.
• Strměchy - 136 obyv. , vesnice 7 km východně od města, do připojení v roce 1980 sídlo MNV. Na návsi toleranční kostel z roku 1788.
• Útěchovičky - 34 obyv. , ves 7 km severovýchodně od Pelhřimova, dříve MNV Chvojnov, připojená 1980.
• Vlásenice-Drbohlavy - 97 obyv. , vesnice 11 km jižně od Pelhřimova. Asi 2 km od obce najdeme pramen potoka Hejlovky (Želivka). Do roku 1975 byla vesnice součástí obce Čelistná, v období 1975 - 1979 spadala pod MNV Libkova Voda. Od roku 1980 byla integrována k Pelhřimovu.
• Vlásenice - 49 obyv. , ves 5 km západně od Pelhřimova, na řece Hejlovce, připojená v roce 1980, před tím od roku 1976 část obce Proseč - Obořiště. Ve Vlásenici se narodil sedlák Mikuláš, zakladatel náboženské sekty "mikulášenců", kteří odmítali bibli a kněží a věřili, že se jim Bůh zjeví sám. Sekta zanikla v 17. stol.

Partnerská města

• Dolný Kubín, Slovensko
• Waddinxveen, Nizozemí
• St. Valentin, Rakousko

Zajímavost

Pelhřimov je všeobecně známý i díky hlášce Rudolfa Hrušínského z filmu Vesničko má středisková: „Jeď do Pelhřimova, pěkně si prohlídni krematorium, ať víš, do čeho jdeš.“ V Pelhřimově však nikdy žádné krematorium nebylo a není, nejbližší se nachází v Jihlavě.

Poznámky

1. ↑ Rozloha města činila 182 km²
2. ↑ Stav po dezintegraci některých obcí v roce 1990.
3. ↑ Až do roku 1972 tvořila katastr obce Pelhřimov pouze samotná zástavba města Pelhřimova.
4. ↑ Období výstavby sídlišť.